INSIGHT - OCT-NOV, 2025
A POEM BY
RAM PERIYASAMI
Only rare ones were seen by his eyes
One day he came to my room
Without my permission
And sat
How are you?”asked I
‘I’ have never been fine
“We’ are always doing well” said he
‘What means beauty?’ - He enquired
“For me first and foremost beauty is my Mother
Water and Wind” come next” I responded.
He called God _
Is he the Stone
Wood
Sand
Metal
If so
the sculpture is the one beautiful – right?
“Am I not beautiful?” asked He.
“That I is never beautiful – didn’t you say so?
in this room now it is We who are here”
With a benign smile
“Both of us are beautiful” said He.
The dream came to a close
In shrouding darkness
a spec of light
dropped inside the heart
உலகில் அழகான மனிதர்கள் யாரென்று கடவுள் தேடிக் கொண்டிருந்தார்
அபூர்வமான மனிதர்களே அவர் கண்களில் கிடைத்தது
ஒரு நாள் எனது அறைக்கு
எனது அனுமதியில்லாமல்
வந்து அமர்ந்தார்
நான் நலமா என்றேன்
"நான்" எப்போதும் நலமில்லை
*நாம்" நலமாகத் தான் இருக்கின்றோம் என்றார்
அழகு என்றால் என்னவென்று
கேட்டார்
என் "அம்மா" எனக்கு முதல் அழகு
" நீரும் காற்றும்" எனக்கு
இரண்டாம் அழகு என்றேன்
உனக்கு பிரம்ம புராணம் தெரிந்திருக்கிறது
அப்படியிருக்க
ஏன் உனக்கு கடவுள் அழகாக தெரியவில்லை என்றார்...?
கடவுள் என்பவர்
கல்லா
மரமா
மண்ணா
உலோகமா
அப்படியென்றால்
சிற்பி தானே அழகு
நான் அழகாக இல்லையா
என்றார்
"நான்" எப்போதும்
அழகில்லை யென்று
நீங்கள் தானே சொன்னீர்கள்
இந்த அறையில் இப்பொழுது *நாம்* தானே இருக்கின்றோம்
கடவுள் புன்னகைத்துக் கொண்டு
"நாம்" இருவரும் அழகு என்றார்
கனவு முடிந்தது
மூழ்கியிருந்த இருளில்
நெஞ்சில் ஒளி
ஒரு துளியாய் விழுந்தது
ராம்பெரியசாமி



No comments:
Post a Comment